Smutná píseň o česači bavlny

Hromosvod

DSen se mi F#7zdál, že Gnemoh' jsem už Adál,
Dhlava se mi F#7točila Ga já se jen Asmál,
Hsmál jsem se F#7životu, Gco jsem dosud Ažil,
Cjindy než Gve snu bych Ana něj nemysDlil.
DNarodil F#7jsem se v Gzaprášenym Adomu,
Dnevim už F#7kdy a Gani nevim Akomu,
Hsotva jsem se F#7rozkoukal, Guž jsem šel na Apole,
Dčesal jsem F#7bavlnu Gpořád v jednom AkoDle.
Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.
Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.
A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.
Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.
Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:03.34+00:00
Výsledky hledání: